Anglický setr

Anglický setr je mnoha lidmi považován za nejkrásnějšího z ohařů. Má impozantní štíhlou postavu s hlubokým, dobře klenutým hrudníkem, dlouhý krk a vysoko nesenou, suchou hlavu.

V obličejové partii budí pozornost zejména výmluvné tmavě hnědé oči, celkový výraz zjemňují dlouhé, nízko nasazené uši s praporci dlouhé srsti.

Již před téměř 500 lety sloužili anglickým lovcům podobní psi jako pomocníci při lovu ptáků. Tehdejší technika lovu pracovala se sítěmi, protože palné zbraně byly ještě značně nepřesné a neschopné rychlé palby (po výstřelu následovalo dlouhé nabíjení). Úkolem těchto psů bylo ukázat lovci místo, kde je kořist ukrytá a přitom ji předčasně nevyplašit. Zatímco pointři vystavovali zvěř vstoje, v typickém strnulém postoji, setři naopak zalehávali na zem, aby nepřekáželi honcům se sítěmi.  

Anglický setr vznikl patrně křížením pointerů se španěly, avšak nelze to tvrdit s jistotou. Lépe zaznamenaná je až moderní historie anglického setra, která započala v první polovině 19. století a je neodmyslitelně spjata s  anglickým chovatelem Edwardem Laverackem. Právě po něm dostal anglický setr své původní  jméno, zmiňované převážně ve starší literatuře. Na Laverackovu práci později navázal Velšan Purcell Llewellin, který zvláště dbal na lovecké vlohy a fyzickou výkonnost.  

Již roku 1859  byl na výstavě v Newcastlu předveden anglický setr coby čistokrevné plemeno, v 80. letech 19. století byl uznán i v USA.

Výška v kohoutku: Samečci 65 - 69 cm Samičky 61 - 65 cm

Průměrná váha: Samečci 25 - 36 kg Samičky 20 - 23 kg

Anglický setr je elegantní a půvabný pes, který ztělesňuje grácii, vytrvalost a sílu. Mají velmi čistý profil, s pracovními setry, které mají trochu lehčí stavbu. Drží hlavu vysoko, což přidává k jejich elegantnímu vzhledu, a hlavy mají dlouhé a štíhlé s velmi výrazným zastavením. Mají oválné lebky s mírně hlubokými čtvercovými čumáky. Jejich nosy jsou buď černé nebo játra, ale to závisí na barvě srsti psa.

Angličtí setři mají jasné a velmi výrazné oči oválného tvaru, které mohou být od oříškové po tmavě hnědou barvu. Nicméně čím tmavší jsou oči, tím lépe. Jediným přípustným případem světlejšího oka jsou játroví beltoni. Jejich uši jsou středně dlouhé, nízko posazené na hlavě a visí pevně blízko tváří psa. Konce jsou sametově hladké na dotek, zatímco horní část je pokryta hedvábně jemnými chlupy.

Jejich tlamy jsou silné, s psy chlubícími se dokonalým skusem nůžkovými, kde se horní zuby krásně překrývají s dolními. Anglický setr má dlouhý, štíhlý a svalnatý krk, který psi mírně ohýbají. Ramena jsou dobře položená nebo skloněná a psi mají hluboký hrudník s dostatečnou šířkou mezi lopatkami. Přední nohy jsou dlouhé, rovné, dobře vyvinuté a extrémně svalnaté.

Jejich tělo je středně dlouhé, psi mají poměrně krátký rovný hřbet a dobře zaoblené žebera. Anglický setr má široké mírně ohnuté bedra a velmi svalnaté silné zadní nohy s dobře vyvinutými druhými stehny. Jejich tlapky jsou pevné a pěkně polštářované s oblými prsty chráněnými srstí, která roste mezi nimi. Ocas je nastaven v linii s hřbetem a je středně dlouhý, který psi nesou zahnutý, předvádějíc jakékoli peří, které se nachází na spodní straně. Ocas je silnější u základny, ale zužuje se k hrobu.

Co se týče srsti, anglický setr má lehce vlnitou srst složenou ze hedvábně dlouhých chlupů. Mají "breeches" a přední nohy jsou celé osrstěné až na nohy psa. Přijaté barvy pro registraci v Kennel Clubu jsou následující:

• Černobílý
• Černobílý a hnědý
• Modrý a bílý
• Modrý belton
• Modrý belton a hnědý
• Citronový a bílý
• Citronový belton
• Játrový a bílý
• Játrový belton
• Játrový bílý a hnědý
• Oranžový a bílý
• Oranžový belton
• Trojbarevný

Psi by měli mít skvrnitou srst spíše než silné značky nebo skvrny, což je přijatelnější jako standard plemene.

Chůze/pohyb

Když anglický setr pohybuje, dělá to elegantně s volným pohybem, což vytváří dojem, že mají dobrý obrat a vytrvalost. Pohybují se svobodně z kýty s mnoha pohonem na zadních nohách. Když jsou viděni zezadu, boky, kolenní klouby a hlezenní klouby se pohybují v souladu a psi vždy drží hlavu vysoko.

Vady

Kennel Club nesouhlasí s žádnými přeháněními nebo odchylkami od plemenného standardu a hodnotí vady podle toho, jak ovlivňují celkové zdraví a pohodu psa, stejně jako jeho schopnost vykonávat. Samečci by měli mít obě varlata plně sestoupena do šourků, a stojí za to poznamenat, že pes může být o něco lehčí nebo těžší, stejně jako o něco vyšší nebo nižší, než je uvedeno v plemenném standardu Kennel Clubu, který slouží pouze jako směrnice.

Vlídný a laskavý setr vyniká tvárnou a učelivou povahou, která pomáhá zvládnout jeho temperament i lovecký pud.  

Vzhledem k jeho výjimečně přátelskému vztahu k lidem se absolutně nehodí k hlídání či dokonce ostraze domu či pozemku, za to je výborným společníkem do rodin s malými dětmi, se kterými zachází velmi něžně a na tak velkého psa i opatrně.  

Zvažujete-li však pořízení angličana jako rodinného psa, je nezbytné počítat s jeho velkými nároky na pohyb. Potřebuje denně několik hodin skutečně intenzivní aktivity (dlouhá procházka, sport…), neuspokojí ho ani pobyt na zahradě, není-li spojen například s aportováním či jinou hrou.

Anglický setr je vhodným plemenem pro začátečníka, pokud je splněna podmínka dostatečného pohybového vyžití. 

Učí se snadno, je chápavý a snaživý. Pozor na projevy netrpělivosti, nervozity nebo na nepřiměřené tresty, setr je jemný pes a na hrubost reaguje velice citlivě.

Co se týká fyzické aktivity, má vlohy pro agility, canicross nebo bikejöring, někteří setři jsou úspěšní také v coursingu.

Angličtí setři mají přirozenou náklonnost k dětem všech věkových kategorií, ale vytvářejí velmi silné pouto s každým členem domácnosti. Jejich úroveň tolerance je vysoká, pokud jde o děti, což je jen jeden z důvodů, proč zůstávají tak oblíbenou volbou pro lidi s malými rodinami zde ve Velké Británii a i jinde ve světě.

Angličtí setři se také dobře snášejí s ostatními zvířaty, včetně rodinné kočky, pokud byli dobře sociabilizováni a seznámeni s nimi v mladém věku. Vůči ostatním domácím zvířatům nebo psům, které potkají v parku, zřídka projevují agresivní chování. Nicméně, stejně jako u jakékoliv jiné rasy, je vhodné nová zvířata do jejich prostředí pečlivě představit, aby se zajistilo hladké začlenění.

Ačkoliv je anglický setr zdravé plemeno bez významně zvýšeného rizika dědičných onemocnění, přece jen se v chovu vyskytují určité dispozice k dysplazii kyčelních a loketních kloubů, dále porucha krevní srážlivosti připomínající hemofilii - tzv. von Willebrandova choroba a snížená funkce štítné žlázy - hypotyreóza.  

Zvláště u psů s velkým podílem bílé barvy může hrozit i porucha sluchu až hluchota, případně kožní problémy.

Srst angličana se od zadní části hlavy jemně vlní, vyniká hedvábnou strukturou a na ohaře velmi dlouhou délkou.  

Charakteristickým poznávacím rysem anglického setra jsou drobné skvrny a stříkání na bílém podkladě. Možné barevné kombinace jsou černá a bílá (blue belton), oranžová a bílá (orange belton), citronová a bílá (lemon belton) a játrově hnědá a bílá (liver belton). Existuje i trikolorní varianta, tedy černá/hnědá na bílém podkladě plus pálené znaky.  

Péče o zevnějšek anglického setra obnáší zejména pravidelné pečlivé kartáčování, vhodná je také zvýšená péče o hygienu uší. Jako všechna plemena s převislým boltcem, také setr má sklony k zánětům zvukovodu, pravidelné čištění a vystříhávání vnitřní části uší toto riziko snižují.

Anglický Setr je pes s vysokou energií a potřebuje dostat správné množství pohybu, aby byl skutečně šťastný a vyvážený. To znamená venčit psa minimálně 2 hodiny denně a ideálně, pokud mohou běhat po bezpečné zahradě, aby si mohli vybít energii co nejčastěji. Jsou skvělou volbou pro lidi, kteří vedou aktivní venkovní život. Nejsou vhodnou volbou pro ty, kteří vedou spíše sedavý vnitřní život. Stojí za to poznamenat, že většina anglických setrů zůstává aktivní po celý svůj život až do pozdních let.

Ke správnému vývoji a k rozvinutí všech plemenných znaků je nezbytným předpokladem kvalitní a vyvážená strava. Klíčová je zejména výživa v období růstu, kdy může špatné krmení napáchat škody, jakých se zvíře nezbaví po zbytek svého života.  

Ani na dospělém, dorostlém zvířeti se ale nevyplatí příliš šetřit a třebaže strava pro velkého psa může představovat nemalou finanční zátěž, je zapotřebí přidržet se aspoň solidního standardu - „granule“ ze superlevných marketů mívají složení velmi žalostné.