Německý krátkosrstý ohař
Sháníte německého krátkosrstého ohaře nebo máte štěňata německého krátkosrstého ohaře na prodej?
Základní informace
| FCI | Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi), Sekce 1.1. - Kontinentální ohaři typu braka, Číslo standardu FCI: 119 |
|---|---|
| Velikostní zařazení | Velká plemena |
| Země původu | Německo |
| Kohoutková výška | 58-66 cm |
| Hmotnost v dospělosti | 27-32 kg |
| Věk | 12-13 let |
| Typ srsti | krátká, hladká |
| Náročnost na výchovu | střední |
| Povaha | spolehlivá, vyrovnaná, bystrá |
Charakteristika plemene
O plemenu
Němečtí ohaři jsou celkem čtyři: krátkosrstý, drátosrstý, ostnosrstý a dlouhosrstý. Ačkoliv by tomu nasvědčoval shodný název, lišící se pouze pojmenováním typu srsti, nejde o variety jednoho plemene (jako například u jezevčíků), ale o čtyři samostatné rasy s vlastními standardy.
Německý krátkosrstý ohař patří k nejoblíbenějším loveckým psům vůbec, vyniká elegantním, atletickým exteriérem, silou, obratností a vytrvalostí.
Jeho pohyb je prostorný, pes se nese se pružně a vzpřímeně. Dobře osvalené tělo je mírně delší, než jeho kohoutková výška, suchá hlava má ušlechtilé linie, celkový výraz vyzařuje inteligenci a sebejistotu.
Historie
Rozvoj ručních palných zbraní počátkem novověku vedl ke změně původního typu lovu (převládala štvanice a kontaktní způsoby lovu). Možnost účinně zasáhnout kořist na větší vzdálenost se začala rychle využívat zejména při lovu ptáků.
Předchůdci dnešního německého krátkosrstého ohaře přišli do své nové vlasti z oblasti Středomoří, pravděpodobně jako živé dary mezi šlechtickými rodinami a panovnickými dvory.
Důraz se zpočátku kladl především na umění vystavování zvěře, další vývoj kontinentální myslivosti a lovu si však žádal všestrannější psy a krátkosrstý ohař dokázal zvyšujícím se nárokům v plné šíři vyhovět.
Roku 1897 byla založena plemenná kniha německého krátkosrstého ohaře a sám princ Albrecht ze Solms-Braunfeldu popsal jeho typické znaky, systém hodnocení exteriéru a také zkušební pravidla pro lovecké psy.
Povaha
„Kraťas“ potřebuje pohyb a práci, lenošení na zahradě není nic pro něj. Má živý temperament, přesto bývá dobře ovladatelný a díky vysoké inteligenci také rychle chápe a snadno se učí.
Vyhledává kontakt se svou lidskou rodinou, delší samota mu nesvědčí, podobně jako zahálka. V takovém případě může trpět nervozitou, kterou se snaží zmírnit až obsesivními činnostmi (okusování předmětů, hrabání či nadměrné zvukové projevy).
K cizím lidem se chová rezervovaně až obezřetně, avšak bez agrese. Jako jeden z mála ohařů má vlohy pro hlídání, byť si ho k tomuto účelu pořizuje málokdo.
S dětmi vychází dobře, vzhledem k jeho velikosti a temperamentu je však při kontaktu s těmi nejmenšími zapotřebí dozor dospělého, kterého pes respektuje.
S ostatními psy dovede vycházet, mezi jedinci stejného pohlaví se může vyskytnout určité napětí a boj o dominantní postavení.
Soužití s jinými zvířaty je možné pouze po velmi pečlivé socializaci, nejlépe hned od mládí. Jeho lovecký pud je zaměřen zejména na drobnější savce a ptáky (kočky, králíky, drůbež), které je jistější nenechávat se psem osamotě.
Výcvik
Výcvik začíná již u štěněte, které je dobré brzy seznamovat s různými podněty a situacemi, stejně jako ho začleňovat do lidského i zvířecího kolektivu.
Tento pracovitý a aktivní pes se hodí pro chovatele s aspoň základní praxí s výcvikem a výchovou, kteří mu dokáží nabídnout dostatek aktivit a pevnou, ale laskavou výchovu. Německý krátkosrstý ohař špatně snáší jakoukoliv hrubost, proto je nanejvýš důležitý klidný a důsledný přístup, výborně funguje pozitivní motivace.
Vedle loveckého využití můžeme mnoho ohařů potkat také na soutěžích zaměřených na běh, jako jsou canicross, bikejöring či coursing.
Zdraví / nemoci
Vedle onemocnění typických pro většinu velkých plemen (dysplazie kyčlí nebo loktů, riziko torze žaludku) se u německého krátkosrstého ohaře vyskytuje zejména krvácivé onemocnění podobné hemofilii - Von Willebrandova choroba, zaznamenány jsou také případy zhoršené funkce štítné žlázy a dědičné poruchy očí (PRA- progresivní retinální atrofie).
Krmení
Pracovní pes ve vyšší zátěži potřebuje kvalitní a dobře vyváženou dietu. Správně zvolené krmivo představuje základ pevného zdraví, což platí dvojnásob u štěňat a mladých psů v růstu.
Obvyklou stravou ohařů jsou granule, při volbě konkrétní značky a typu dbejte na použití vhodných surovin, celkový stav a míru fyzické aktivity vašeho psa. V případě pochybností se poraďte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem.
„Výhodná“ balení ze supermarketu nelze doporučit pro žádného psa, jejich složení bývá žalostné.
