Pudl trpasličí

O plemenu

Druhým nejmenším velikostním rázem pudla je tzv. trpasličí. Stejně jako u ještě menšího toy pudla, i u „trpaslíka“ je kladen důraz na zachování vyvážených proporcí těla a ušlechtilých linií hlavy. Jakákoliv známka nanismu (zakrslosti) je vážnou chybou a takový pes se vyřazuje z chovu. Mezi znaky zakrslosti řadíme například kulovitou hlavu nebo vystupující, příliš velké oči.   

Zařazení FCI: Skupina 9 - Společenská plemena, Sekce 2 - Pudl, číslo standardu: 172 

(Vícebarevní pudlové jsou registrování pod č. 914 jako neuznané plemeno - kudrnatý vícebarevný pes.)

Historie

V otázce původu pudlů nepanuje mezi jednotlivými kynologickými organizacemi shoda. FCI uznává jako domovinu pudlů Francii,  anglický Kennel Club (KC)  nebo Americký Kennel Club (AKC) naopak uvádějí jako zemi vzniku Německo.  

První zmínky o pudlech pocházejí ze 16. století, kdy byl z francouzského barbeta a irského vodního španěla vyšlechtěn nový lovecký pes pro vodní práci. Tento hbitý aportér se vyznačoval zvláštní srstí, která se již tehdy upravovala stříháním, byť šlo o úpravu čistě funkční a nikoliv módní.  

Elegance a noblesa pudla, stejně jako atraktivní srst s možností mnoha různých střihů, se brzy zalíbily tehdejší společenské smetánce a tak již od 18. století potkáváme pudly téměř výlučně jako společníky a salonní psíky, případně jako hbité artisty v cirkusech a varieté, nebo jednoduše s komedianty na tržištích.

Roku 1936 byl ve Francii vytvořen první standard plemene, závazný pro členy FCI a od té doby se pudl drží mezi několika nejoblíbenějšími a nejčastěji chovanými plemeny. 

Povaha

Pokud zvažujete pořízení trpasličího pudla, dobře zvažte, zda máte dostatek času a elánu, protože trpaslík je koncentrovaná energie. Nedostane-li vhodnou příležitost k uplatnění svého temperamentu, může se stát malým domácím ničitelem, či svým hlasitým štěkotem obtěžovat okolí.  

Obvykle je přátelský k lidem i k ostatním psům, vhodným parťákem je také pro odrostlejší děti, se kterými má podobné množství elánu a hravosti.  

Lovecký pud pudlů je pouze slabě zachovalý, nebývá tak problém s procházkami v přírodě, protože nehoní zvěř. Také na domácí zvířata si dobře zvyká, zejména, je-li s nimi v kontaktu od mládí. 

Výcvik

Trpasličí pudl je tvárný a učenlivý, takže jeho výchovu zvládne i začátečník.  

Má přirozený pohybový talent a „šaškovskou“ náturu. Rád a rychle se učí různé triky a legrácky, nácvik základních povelů je proto vhodné okořenit nějakým trikem pro radost psa i majitele.  

Pudl má vlohy pro široké spektrum sportů a aktivit, jako je agility, flyball, obedience, výborně se hodí pro dogdancing (tanec se psem). 

Krmení

Pudl se již několik desetiletí drží na čelních pozicích pomyslného žebříčku populárních plemen psů. Tato skutečnost neunikla výrobcům krmiv a tak jsou na trhu produktové řady určené dokonce přímo pro pudly.  

Trpasličí pudl je malé plemeno, proto šetřete s pamlsky. Čím menší pes, tím snáze se překrmí, protože i drobná pochoutka pro něj představuje citelné navýšení krmné dávky. 

Srst a péče

Ačkoliv má pudla většina lidí spojeného s kudrnatou srstí připomínající vlnu, existuje ještě vzácnější varianta, tzv. šňůrová srst. Šňůrová srst na pohled připomíná dredy,  nechává se plstnatět a péče o ni je extrémně náročná, při zanedbání hrozí dokonce zplesnivění. Kromě pudlů se vyskytuje pouze u ovčáckých plemen (komondor, puli, bergamský ovčák).  

Barva dle standardu musí být jednobarevná - černá, bílá, hnědá, stříbrná, plavá-červená (aprikot). Vícebarevní pudli ale existují i v čistokrevném chovu, velmi populární jsou černobílí harlekýni a někteří chovatelé usilují o zařazení „strakáčů“ a dalších barev do standardu.  

Pro posouzení na výstavě jsou omezené typy střihů, jakými může být pes upraven a rovněž jejich provedení může značně ovlivnit hodnocení, proto patří úprava výstavního psa výlučně do odborných rukou. 

Zdraví / nemoci

Trpasličí pudl patří mezi dlouhověká a poměrně zdravá plemena, mírně častěji se v chovu vyskytují onemocnění očí, zejména PRA (progresivní retinální atrofie) a katarakta. Zvýšená náchylnost byla pozorována také ke kožním potížím, jako jsou různé typy dermatitid a atopie.  

Jako většina malých plemen, také trpasličí pudlové mohou trpět luxací pately a především stomatologickými problémy způsobenými zvýšenou tvorbou plaku a zubního kamene.