Čínský chocholatý pes
Sháníte čínského chocholatého psa nebo máte štěňata čínského chocholatého psa na prodej?
Základní informace
| FCI | Skupina IX - Plemena společenská, Sekce 4 - Naháči, Číslo standardu FCI: 288 |
|---|---|
| Velikostní zařazení | Malá plemena |
| Země původu | Čína (patronát Velká Británie) |
| Kohoutková výška | 23-33 cm |
| Hmotnost v dospělosti | 4,5-5,5 kg |
| Věk | 13-15 let |
| Typ srsti | dlouhá/naháč |
| Náročnost na výchovu | nízká |
| Povaha | vyrovnaná, veselá, ostražitá |
Charakteristika plemene
O plemenu
Čínský chocholatý pes je malý, jemný a elegantní společník. V rámci plemene rozlišujeme dva konstituční typy - drobnější „deer type“ a „cobby type“ s mohutnější tělesnou stavbou a těžší kostrou.
Zároveň ještě existují dva typy osrstění - tzv. labutěnka, s dlouhou srstí po celém těle a naháč, který má osrstěnou pouze hlavu, tlapy a ocas.
Historie
Bezsrstí psi se po staletí vyskytovali v různých koutech světa a ani moderní věda zatím nenašla uspokojivou odpověď na otázku, zda mají všichni bezsrstí psi společného předka, nebo se tato anomálie vyvinula nezávisle na sobě několikrát v historii druhu. Nejčastěji zmiňovaná teorie staví počátky chovu čínského chocholatého psa až do období před naším letopočtem, kdy byli podobní psi součástí čínského císařského dvora.
Počátkem středověku postupně došlo k miniaturizaci těchto společenských psíků a k rozdělení na dva konstituční typy, které byly zmíněny v úvodu. V následujících letech byl tento pozoruhodný psík nedílnou součástí života čínské aristokracie, jeho chov se stal prestižní záležitostí.
S mořeplavci se tito psi, kteří na palubách lodí pravděpodobně působili jako krysaři, dostali i za hranice Číny. Evropany chocholatý pes velmi zaujal, úspěch měl také v Kanadě a ve Spojených státech.
Když v jeho domovině došlo roku 1912 k pádu císařství, ocitl se chocholatý pes na pokraji zániku. Znovuzrození plemene v 70. letech a jeho návrat mezi širší chovatelskou veřejnost umožnila zejména populace psů žijících v USA a ve Velké Británii, která nad plemenem převzala patronát.
Povaha
Chocholatý pes má přátelskou a hravou povahu, rád se mazlí a je velmi citlivý. Při jeho výchově je třeba postupovat klidně, bez hrubosti nebo křiku. V některých případech může projevit jistou paličatost, ale i tehdy je zapotřebí zachovat si trpělivost a důsledně, ale citlivě mu vymezit hranice.
K dětem i ostatním psům bývá přátelský, malé děti a velcí psi však mohou představovat riziko pro jeho křehké tělíčko, proto je na místě pečlivý dohled.
Výcvik
Výchovu tohoto malého psíka zvládne s úspěchem i začátečník, pokud mu dokáže věnovat dostatek času a pozornosti.
Čínský chocholatý pes vyniká inteligencí a snadno se cvičí, protože rychle chápe a zároveň má snahu potěšit svého pána, který je pro něj středem světa.
Na rekreační úrovni s ním lze i sportovat, vhodné jsou sporty a hry, kde využije svou obratnost a bystrost (agility, hersenwerk, dogdancing).
U varianty „naháč“ je třeba dávat pozor, aby se při pobytu venku nespálil, nebo si při sportu nezranil svou nechráněnou kůži.
Zdraví / nemoci
Navzdory křehkému a exotickému vzhledu jsou čínští chocholatí psi poměrně zdravé a dlouhověké plemeno.
Vedle stomatologických potíží typických pro malá plemena (zubní kámen a zánět dásní) jsou náchylnější zejména k onemocněním očí, jako je PRA (progresivní retinální atrofie), primární luxace čočky nebo syndrom suchého oka.
Krmení
Nejběžnější stravou společenských plemen jsou granule a konzervovaná krmiva určená pro malá a trpasličí plemena přiměřeného věku. Výrobce obvykle nabízí granule určené pro štěňata, dospělé psy a pro seniory, případně další kategorie dle věku, fyzické zátěže, nebo speciálních potřeb (kastrovaná zvířata, citlivé zažívání atd.)
Pokud v množství značek a typů tápete, nejlepší radu ohledně výživy vám dá váš veterinární lékař, případně chovatel.
